Výhled

Výhled. Milan Ondruch a Jarda Mrázek (režie, animace). Mí dva spolubydlící. A Klára Hrubá (kamera, foto), další spolubydlící. Přátelé, kamarádi. To jsou lidi, kteří vytvořili bakalářský animovaný film Výhled.

Info na facebooku nabo na webu filmu.

Vizuální stránka je přímo úchvatná. Milan se zase dokonale vyžil ve výtvarnu. Miniaturní kávovar, kaktus, lednička, uuu. Jarda zas vyrobil kočičku, hlavy pro Nelu, což je jméno naší hlavní postavy. Kluci odvedli fakt slušnou práci. Stejně jako Jirka Evják, který vyrobil loutkovou kostru, jež jsme používali. Vážně, doporučuju všem animátorům, co kdy budou chtít vyrobit loutkovou kostru - levně a kvalitně. Ozvěte se, předám kontakt.

Film stříhal Libor Nemeškal, hlavní je, že pomohl už na začátku s úpravami storyboardu. Hudbu složil Ruda Schwesser. Všem se hrozně moc líbí. Hlavně Milanovi. Nahrál jí Pavel Hruda, člověk, kterého vždycky na poslední chvíli poprosím, aby nás s nečím zvukovým zachránil a on to dycky udělá. Děkuju mu. Stejně tak probíhalo barvení - Orlina Stancheva jsem s projektem seznamovala ve chvíli, kdy se exportovalo jeho jméno v titulcích. Jo, bylo to fakt super :)

Teď film rozešleme na festivaly a budeme doufat, že se mu bude dařit. Chci poděkovat všem, kdo nám pomohli. Firmě Canon, která nás zachránila, když se nám rozbil foťák. Canon je prostě nejlepší !

Prague Quadriennal 2011

Po celém světě je známý divadelní a scénografický festival Pražské Quadrienále, který se koná každé 4 roky. V několika zemích dokonce kvůli účasti na něm pořádají zvláštní národní výstavy, při kterých vybírají své reprezentanty. Jen v Čechách je povědomost veřejnosti poměrně nízká.

Stejně tak já jsem přišla jako slepá k houslím k jedinečné příležitosti, při které jsem načerpala mnoho nových zkušeností a myšlenek. V červnu 2011 jsem pracovala jako asistentka britské scénografky Romy Patel. Naší prací bylo připravit a uskutečnit třídenní workshop se studenty z celého světa a po dva dny jeho výsledky zpřístupnit veřejnosti.

Místem veškerého dění a konání bylo Lapidárium Betlémské kaple. Unikátní prostředí přesně zapadalo do pojetí workshopu o "site-specific installation" a svou historií i tématicky. Instalace byla ztvárněna podle povídky českého autora "12 iron sandalls".

Jeden den workshopu byl věnován přípravám a proběhl parádní brainstorming. Lidé se rozdělili do skupin, které separátně vymýšleli, jak ztvárnit cestu princezny z pohádky, při níž dívka musela prošoupat 12 železných sandálů, sníš 12 chlebů a zlomit 12 kouzelných holí. Za to pak osvobodila svého prince z prokletí. Z darovaných látek a materiálů od holandského Showtexu jsme vytvořili instalaci v prostoru. Asus nám zapůjčil notebooky na projekce, nakoupili jsme 16 kilo hřebíků, zavěsili je na silony a bylo.

Zejména tato část s uličkou s hřebíky se lidem opravdu líbila. Se zavěšenými hřebíky jste si mohli hrát, narážely do sebe a zvonily jako zvonkohra. A zamotávaly se. Strávili jsem velkou část času tím, že jsme se pokoušeli je rozmotat. A najednou začali přicházet lidé a rozmotávat s námi. Stala se z toho skvělá performance.

Během dvou otevřených dnů dohromady výstavu navštívilo přes 700 lidí. Spřátelila jsem se s opravdu zajímavými umělci z celého světa, pochopila, že na pár měsíců taky musim odjet pryč, a pak jsem se vrátila na českou zem...

Thanks guys !

Hrozně

Je to hrozně zvláštní
Když ti člověk řekne, že tě miluje
Zní to,
Jako by mu bylo špatně

Je to hrozně zvláštní,
Když ti řekne, že tě miluje
A přitom víš,
Že myslí jinou

Je to hrozně zvláštní,
Když ti muž řekne, že tě miluje
A přitom je částí
Jiného muže

Je to fakt zvláštní,
Když přijde
A prostě je tady
A ne teď

.. něco málo veršů..

Varolův most

Hraný film Honzíka Vyčichla. Drama o touze zachránit milovaného člověka, která se změní v závislost.

Hrají: Albert Čuba, Beáta, Lumír Kovář

Režie: Jan Vyčichlo

As. režie: Petra Ptáčková

Kamera: Petr Kvasnička

Ostřič: Vašek Fronk

As. kamery: Ondrech Péča

Zvuk: Samko, Honza Hála

Střih: Vješák

Produkce: Gabka a 3x Peťa

Bílo a milo

Chceš slyšet příběh? Řeknu ti jeden, dva, tři... životy. Jen musíš naslouchat a nemluvit.

Ve světe, kde zasněžené pláně za oknem ještě nikdo neoznačil za povrchní kýč, kam lidi chodili hledat stopy, aby se v myšlenkách mohli potkávat, v tom světe jsi mohl potkat kočku.

Nebyla černá, nebyla bílá, byla to obyčejná kočka, kterou každý viděl tak, jak chtěl. Byla všude. Měnila se, občas dokonce přestávala být kočkou. Samotná její podstata, původní pratvar, kterým ji někdo kdysi definoval, nebo snad ona sama si usmyslela býti kočkou, tuhle její podstatu nikdy nikdo změnit nemohl.

Chodila do lidských domovů a rozdávala se. Jen ses dotkl její kůže. Jako by ti teplo projelo prsty a tvá duše se do něj zachumlala. Stočila se do klubíčka a začala příst.

Někdy však přišla a zasekla se ti drápy do zad. To abyses probudil a uvědomil si, co je pravdivé. Protože jen podle bolesti poznáš pravdu. Kdykoliv však něco takového musela udělat, sama u toho trpěla. Nechtěla hry, slova, gesta... chtěla prožívat, cítit a sama se naučit příst. Viděla už tolik spokojených lidí, kteří předli tak jistě, prostě. Ona tomu většinou pomohla.

Roztáhla ruce a dotkla se lidí mimo jejich světy. Našla je v zasněžených pláních. Daleko od sebe a přitom jakkoliv blízko. A ona tam byla, kočka, myšlenka, podstata. Chtěla příst, ale bála se že ji tentokrát někdo uslyší. Někdo z jejího světa, kde ještě pořád sněží.

Nevěř Jí

http://www.vimeo.com/19593369

Cvičení na téma ranní vstávání v režii Terezky Kovářů. V hlavní roli Marek Přírazský a Iveta Jiříčková.

Natáčelo se v jedné z továren areálu Svitu. Všechno bylo dobře připravené, proběhlo to v klidu a míru. A k jídlu zas byly tousty.

Štáb:

Režie: Tereza Kovářová

Kamera: František Mach

As. kamery: Ondřej Pečenka

Produkce: Petra Ptáčková

Zvuk: Pavel Horkel

Střih: Hanka Dvořáčková